Tetřevec
V myslivecké literatuře z roku 1882 se už dozvídáme, že v našich revírech žil tetřev vrzavý, někdy zase prostřední. Byly ale o něm nastolovány stále dohady, protože nebyla jistota, zda jde o zvláštní druh ptáka nebo možná křížence tetřeva s tetřívkem. Teprve přelom 19. a 20. století přinesl konečný verdikt zoologů: jde o míšence a má se nazývat tetřevcem. Dlouhodobá pozorování dokazovala jeho výskyt jen tam, kde pospolu žili tetřev s tetřívkem. To už se také vědělo, že mohou být dva typy kříženců. Byl-li otcem tetřeví kohout, pak potomek měl nejvíce jeho znaků i proporcí. Kříženec, kterého zplodil tetřívčí kohoutek s tetřeví slepicí, potom byl více podoben jemu. Toto mezidruhové křížení má vždy ale velikou nepravidelnou proměnlivost v postavě ptáka, i jeho zbarvení po obou rodičích. Jako míšenec se líhne převážně kohout, slepice vzácněji. Ta z doposud zjištěných pozorování se nejvíce podobala tetřívčí slepici, ovšem s větší tělnatostí a výraznějším zbarvením. V křídlech byly více zřetelné bílé pásky, ocas rovně zastřižen a na větší hlavě jí jasně svítila šarlatovou červení nadoční lysina. Zkušenost severských zoologů, protože tam se vyskytuje nejvíce tetřevců, přinesla překvapení: tito kříženci, ponejvíce kohouti, jsou plodní a nejobvykleji s tetřeví slepicí. Povšechnějším jevem bývá otec tetřev a matka tetřívčí slípka.
Tetřevec se vyskytoval v tetřevím i tetřívčím typu zejména v územích, kde žily oba druhy ve větším počtu, nebo naopak při nedostatku samic vlastního druhu. Kříženci častěji vznikají pářením mezi samcem tetřívka a samicí tetřeva. Výskyt byl vždy nehojný, ale pravidelný. Někteří hybridní samci první generace můžou být plodní a mít potomky se samicemi tetřeva, řidčeji i tetřívka. Tetřevci bývají agresivní a často narušují tok tetřívků.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář